Poměrně častou záležitosti je, že se rodiče v pokročilejším věku rozhodnou darovat nemovitost svým dětem již za jejich života. K zajištění práva na užívání této nemovitosti po zbytek života rodičů slouží právní institut osobní služebnosti doživotního užívání.

Tímto smluvním dokumentem docílí toho, že nemovitost je sice již převedena do vlastnictví jejich dětí, avšak osobní služebnost jim současně garantuje právo nemovitost dál užívat a tzv. v něm dožít.

‍

Problém může nastat, když jde o nemovitost, v níž bydlí nejen rodiče, avšak současně i jejich děti.

‍

V minulosti jsem zastupoval klientku, které byla matkou darována (za současného zřízení osobní služebnosti) nemovitost, v níž žila nejen její matka, ale i klientka se svojí rodinou. Klientka nevyhledala v tomto směru právní pomoc, ale vzor darovací smlouvy se zřízením osobní služebnosti si jednoduše stáhla z internetu. Ve smlouvě žádný způsobem neupravila rozsah osobní služebnosti, tj. rozsah v jakém je její matka nemovitost z titulu osobní služebnosti oprávněna užívat.

Následně mezi klientkou a její matkou začaly vznikat spory o to, jaké části nemovitosti může matka z titulu osobní služebnosti užívat (kdy se matka klientka pohybovala po celé nemovitosti a narušovala soukromí klientky a její rodiny). Tento spor nakonec přerostl až do soudní roviny a nenávratně poškodil vztah klientky a její matky.

Kdyby býval byl rozsah osobní služebnosti ve smlouvě jasně vymezil (tzn. kdyby bylo vymezeno jaké konkrétní části nemovitosti je matka klientky oprávněna z titulu osobní služebnosti užívat) býval by spor mezi dotyčnými vůbec nevznikl a rodinné vazby by nebyly narušeny.

Mezigenerační soužití je povětšinou lidsky náročné, a proto je více než vhodné předcházet tomu, aby se navíc komplikovalo i z důvodu nepečlivých právních ujednání.

‍

...

Prodáváte nebo chcete koupit nemovitost? Neváhejte se nám nezávazně ozvat.

‍